Správná a pravidelná péče o dutinu ústní je nezbytná pro udržení zdravých zubů a dásní. Čas od času bychom měli zavítat také na dentální hygienu. Že zatím nevíte, jak dentální hygiena probíhá, zda ošetření bolí a jak se na návštěvu u dentálního hygienisty připravit? Na následujících řádcích vám osvětlíme nejen to, co je dentální hygiena, ale také jak si správně čistit zuby, abyste nemuseli mít z bolestivosti procedur strach.
Co je dentální hygiena?
Samotnou historii dentální hygieny jakožto oboru datujeme už v dobách starověkého Říma. Nicméně v České republice se jedná o poměrně mladý nelékařský obor, který se zde začal vyučovat před téměř třiceti lety, v roce 1996. Od té doby se u nás dostává čím dál více do povědomí lidí.
Cílem dentální hygieny je vedle léčby zubů především prevence zubního kazu, onemocnění zubů, dásní, parodontu a edukace v oblasti ústní hygieny. Prevence spočívá v odstraňování nečistot a nánosů ze zubů, například zubního plaku, zubního kamene či pigmentace zubů.
Poznamenejme ale, že dentální hygiena není jen návštěva ordinace dentálního hygienisty. Do dentální hygieny řadíme i domácí péči o ústní dutinu. Ta je v některých ohledech důležitější než samotná odborná dentální hygiena, kterou obvykle absolvujete jen párkrát do roka.
Jak probíhá dentální hygiena
Dentální hygienista vám profesionálně vyčistí zuby od zubního kamene a následně je vyleští. V jednotlivých krocích vám ukáže správnou ústní hygienu a také se podívá, jak si zuby čistíte vy a případně vaši metodu upraví tak, abyste si špatnou technikou čištění zubů neublížili. Práci dentálního hygienisty můžeme rozdělit do čtyř základních oblastí.
- Vzdělávání – v rámci edukace získají pacienti informace o správné ústní hygieně, proberou správnou techniku čištění spolu s jeho nácvikem a rovněž zjistí, které potraviny a nápoje jsou z hlediska zubní hygieny vhodné či nevhodné.
- Prevence – hygienista se doptá na vaši anamnézu, vyšetří dutinu ústní a orientačně zhodnotí stav zubů a provede čištění zubů.
- Terapeutická péče – zahrnuje pečetění fisur (drobných štěrbin v zubu) a fluoridaci zubů.
- Estetika – na dentální hygienu můžete zavítat i ve chvíli, kdy vám jde pouze o estetickou stránku zubů. V takovém případě se nejčastěji jedná o depuraci, pískování nebo vybělení zubů. Dentální hygienik může zuby zkrášlit i aplikací ozdobných kamínků.
Bolí úkony dentální hygieny?
Čištění zubního kamene
Návštěva dentální hygieny je důležitá především pro odstranění zubního kamene. To není zrovna příjemná procedura, ale jestliže máte zdravé zuby a pravidelně a důsledně je čistíte, bude ošetření rychlé a s velkou pravděpodobností i bezbolestné.
Bolí vás čištění zubů na dentální hygieně při každé návštěvě? S největší pravděpodobností proto, že se o zuby správně nestaráte. Nedůkladná a nepravidelná péče o zuby má za následek tvorbu zubního plaku, který postupem času mineralizuje a přetváří se v zubní kámen.
Zubní kámen je tvrdý a pouhým kartáčkem už jej neodstraníte. Neodstraněný zubní kámen, ale i velké množství zubního plaku, způsobují zanícení dásní. To je důvod, proč bývá ošetření na dentální hygieně bolestivé. Často důsledkem dráždění zanícených dásní dentálními nástroji dochází k jejich krvácení.
V těchto případech je řešením čištění sonickými přístroji. Ty jsou pro svou vysokou účinnost, šetrnost a rychlost oblíbeným nástrojem dentálních hygieniků. Jejich popularita však stoupá nejen u profesionálů, ale i u běžných uživatelů pro domácí použití. Ultrazvukový čistič zubů Watersonic je domácí ultrazvuk na zuby, který navíc vyniká funkcí vodního chlazení.
Čištění ultrazvukovým čističem představuje moderní a bezbolestný způsob odstraňování zubního kamene. Oproti škrabkám je rychlejší, jednodušší, šetrnější k zubní sklovině a dokáže odstranit větší množství zubního kamene najednou.
Bělení zubů
Jdete na dentální hygienu proto, že chcete mít bělejší zuby? I v tomto případě se může jednat o nepříjemnou až bolestivou návštěvu, obzvláště pokud máte citlivé zuby.
Bělejšího vzhledu zubů docílíte pískováním neboli airflow. Odstraňuje ze zubů pigmentaci, která na nich utváří nažloutlý či našedlý povlak, a masivní nánosy plaku, a to i v těžko přístupných místech. Funguje na principu stlačeného vzduchu, vody a speciálně upraveného bikarbonátu sodného. Nejedná se ale o bělení zubů – airflow nemění pigment zubu, pouze odstraňuje pigmentové skvrny způsobené například kávou, vínem nebo kouřením.
Ptáte-li se, zda pískování zubům škodí, tak neškodí. Nicméně tato metoda může být především pro osoby s citlivými zuby – vzhledem k abrazivní povaze této metody – poměrně nepříjemná až bolestivá. Také není vhodná pro pacienty trpícími astmatem nebo chronickou bronchitidou, protože poletující prášek jim může přitížit.
Chcete krásný bílý úsměv, ale pro klasické bělení na dentální klinice máte příliš citlivé zuby? Nezoufejte, máme mnoho alternativních způsobů bělení zubů bez použití peroxidu.
Bělicí přípravky s peroxidem
Bělení peroxidem je sice vysoce účinné a rozdíl po bělení bývá značně viditelný, nicméně se jedná o poměrně rizikovou variantu bělení zubů. Pro profesionální bělení zubů na dentální klinice se nejčastěji používají směsi s peroxidem vodíku nebo karbamidem vodíku.
V České republice mohou volně dostupné přípravky určené k bělení nebo zesvětlení zubů obsahovat maximálně 0,1 % peroxidu. Přípravky s vyšší koncentrací peroxidu (maximálně 6 %) mohou používat pouze zubní lékaři. Výši těchto koncentrací určuje vyhláška č. 244/2012 Sb.
Bělení bez peroxidu pro citlivé zuby
Proč riskovat poničení zubní skloviny, když existují alternativní produkty k bělení zubů bez obsahu peroxidu? Od zubních past přes bělicí korektory až po bělicí sady – výběr je široký. Bělicí produkty bez peroxidu jsou ideální volbou především pro osoby s citlivými zuby. Jednotlivé produkty nabízející bezbolestné vybělení zubů jsme blíže popisovali v článku Jak na domácí bělení zubů bez peroxidu.
Připomeňme, že pro bezbolestné lokální bělení, třeba když vás trápí jen jedna skvrnka nebo tmavé fleky v mezizubních prostorech, vám poslouží bělicí pero. Už jste podstoupili klasické bělení a chcete bělost zubů prodloužit? Vyzkoušejte bělicí korektor, který funguje na stejném principu jako fialový šampon – neutralizuje žluté tóny.
Pro plošné vybělení skvrn zkuste neabrazivní bělicí prášek, bělicí proužky, dvoufázový odstraňovač skvrn, který vám zároveň pomůže identifikovat plak na zubech, nebo rovnou celou sadu pro bělení zubů, jejíž součástí jsou populární LED diody a UV světlo.
Jak dlouho trvá dentální hygiena a jak často ji absolvovat
V průměru trvá návštěva zubní hygieny zhruba hodinu. Hodně však záleží na stavu vašich zubů. Při velmi zanesených zubech se může návštěva protáhnout i dvojnásobně.
Stejně je tomu u četnosti sezení. Lidem se zdravým a čistým chrupem stačí docházet jednou až dvakrát ročně na profesionální čištění, zatímco osoby se zanedbanými zuby budou muset počítat s četnějšími docházkami.
Kolik stojí dentální hygiena
Tip: Víte, že na dentální hygienu přispívají zdravotní pojišťovny? Většinou se jedná o příspěvky v rozmezí od 500 do 1000 korun. Konkrétní výši a podmínky pro získání příspěvku najdete na stránkách jednotlivých pojišťoven, případně je zjistíte na pobočce.
Jak si správně čistit zuby
K tomu, aby pro vás byly úkony dentálního hygienisty pokud možno nebolestivé, je důležité dbát na správné čištění zubů. Jestliže se totiž o své zuby pravidelně nestaráte, může pro vás být nejen první návštěva ordinace dentální hygieny bolestivá. Nesprávně vyčištěné mezizubní prostory způsobují zanícení dásní, které jsou po kontaktu s mezizubním kartáčkem bolestivé a dochází i k jejich krvácení.
Ani to, že chodíte pravidelně na dentální hygienu, vám nezajistí zuby bez zubního kamene. K mineralizaci zubního plaku, a tedy utváření zubního kamene, totiž dochází již po 2–3 dnech. Proto si zuby čistěte pravidelně.
Základem správného čištění zubů je vhodný zubní kartáček.
Kartáček je důležitý pro mechanické narušení struktury zubního plaku. Jedině tak budou zubní pasty a ústní vody schopné účinkovat. Přeš jednolitou strukturu zubního plaku se totiž účinné látky nedostanou.
- Hlavička kartáčku by měla být krátká (zhruba 2,5 cm), aby se dostala i k obtížně dostupným ploškám zubů.
- Kartáček by měl mít spíše měkké štětiny, protože příliš tvrdá vlákna mohou poškodit nejen měkké tkáně, ale i tvrdé tkáně. Extra měkké štětiny jsou vhodné spíše v případě bolestivého zánětu nebo po operaci.
- Štětiny by měly být zaoblené, aby nenarušovaly zubní sklovinu. Také je vhodnější, když jsou rovně střižené.
Techniky čištění zubů
Klíčová je i metoda čištění. Existuje několik technik čištění zubů, například Chartersova metoda, Stillmanova metoda nebo, dentálními hygienisty nejčastěji doporučovaná, Bassova metoda. Ta je vhodná jak pro zdravý parodont, tak i při onemocnění parodontu nebo při onemocnění dásní.
Bassova technika spočívá v přiložení štětin zubního kartáčku pod úhlem 45° na pomezí zubů a dásní. Kartáček následně lehce přitlačíte a provádíte malé vibrační pohyby. Vibrační pohyby naruší a odstraní povlak usazený na zubech. Jako první se čistí zevní plocha zubů, následně vnitřní plocha a nakonec žvýkací plocha.
V každém případě je při jakékoli zvolené technice nejdůležitější pravidelnost a důslednost čištění veškerých ploch zubů. Ideální je čistit zuby dvakrát denně po dobu alespoň dvou minut.
Sonický kartáček
Jestliže vám nevyhovuje klasické mechanické čištění, zkuste elektrický zubní kartáček. Ať už si vyberete klasický rotačně oscilační kartáček, nebo o něco novější technologii sonických kartáčků, neuděláte chybu. Oba typy kartáčků výborně odstraňují zubní plak. Podle provedené studie zabývající se prostupem fluoridů biofilmem během čištění zubů elektrickým kartáčkem, mají navíc vyšší schopnost biofilmem projít. [2]
Pro dokonale čisté zuby můžeme doporučit sonický kartáček GentleSonic, který je vhodný i pro citlivé zuby nebo zuby s odhalenými krčky. Nespornou výhodou sonického kartáčku je fakt, že s ním šetříte čas a energii. Oproti ručnímu čištění klasickým kartáčkem totiž zvládne za kratší dobu vyvinout potřebný počet kmitů pro vyčištění zubů.
Mezizubní kartáček
Mezizubní prostory tvoří více než 30 % povrchu zubů. Jedná se o poměrně velkou plochu, která bývá při čištění zubů často zanedbávána. Zubní plak a bakterie se nejraději usazují v těžko dostupných místech, představují tedy ideální prostory pro vznik plaku (časem i zubního kamene), zánětlivých onemocnění dásní nebo zubního kazu. Jelikož se sem žádný typ „velkého“ kartáčku nedostane, je nutné použít mezizubní kartáček, případně dentální nit.
Mezizubní kartáček tak představuje další důležitý nástroj ústní hygieny. Správnou velikost vám pomůže vybrat zubní hygienistka, případně zubní lékař. Vhodný mezizubní kartáček má přesně odpovídat velikosti mezery. Příliš úzký kartáček se nedotýká všech ploch najednou a nedokáže prostory dostatečně vyčistit. V opačném případě se zase příliš velký kartáček špatně vkládá do mezizubních prostor a můžete si zbytečně poranit dásně.
Myslete i na to, že pokud s čištěním mezizubních prostor teprve začínáte, pravděpodobně se vám bude jejich velikost ještě měnit. Proto tyto změny sledujte a velikost kartáčku změňte. Nejčastěji dochází ke zvětšení mezer. Především u „nováčků“ je to dáno tím, že při čištění mezizubních prostor dochází k masáži zanícených dásní, které se časem stáhnou, a tím se tento prostor uvolní.
Do mezizubního prostoru byste měli kartáček snadno vtlačit, neměli byste při tom vynaložit velké úsilí. A protože symetrie jakékoli části těla je u člověka spíše výjimkou, i zde platí, že málokdy jsou mezizubní prostory stejně velké. Z toho důvodu budete potřebovat ne jeden, ale dva a někdy i více mezizubních kartáčků různé velikosti odpovídající jednotlivým mezerám.
Věnujte pozornost i kvalitě kartáčků. Nekvalitní kartáček se může rychleji třepit nebo mu můžou vypadávat štětiny. U nekvalitních mezizubních kartáčků mohou štětiny vypadávat dokonce už při pouhém jednom použití. Nejen, že je množství uvolněných štětit v ústech nepříjemné, ale nakonec si mezizubní prostory čistíte jen zbylým drátkem, což jistě není dobré pro zubní sklovinu.
Zubní nit
Nakonec v místech, kam se ani mezizubní kartáček nedostane, poslouží právě zubní nit. Technika čištění zubní nití se nazývá flossování. Zubní nit dokáže proniknout do těsného prostoru mezi plochami zubů a setřít zubní plak. I zubní nitě existují v několika variantách, ať už materiálových (např. nylon, PTFE), velikostních (např. expandující, superflossy), nebo z hlediska klouzavosti (např. voskované, nevoskované).
Jak zatočit se strachem z dentální hygieny
Panickým strachem ze zubařů neboli dentofobií trpí zhruba 5–10 % populace. Lépe řečeno se ale jedná spíše o strach ze zubního ošetření jako takového. S tím samozřejmě (a taky bohužel) souvisí i strach z ošetření na dentální hygieně. Problém nastává ve chvíli, kdy se tyto osoby vyhýbají jakékoli zubní prohlídce.
Pravidelná návštěva jak zubního lékaře, tak dentálního hygienika, je pro zdraví chrupu a dásní důležitá. Zanedbaná péče o zuby vede nejen k zubnímu kazu, ale může mít za následek i závažná onemocnění.
Na nevyčištěných zubech je velký nános zubního plaku, který představuje ideální prostředí pro patogenní mikroorganismy. Jejich přemnožení ohrožuje ústní zdraví. Zapříčiňuje vznik zubního kazu a vyvolává zánětlivá onemocnění měkkých tkání v ústech. Následně se bakterie dostávají do krevního oběhu, což může vést k onemocnění kardiovaskulárního systému, zánětu mozku nebo zánětu ledvin. [2]
Důvody panického strachu mohou být různé. Jedny z nejčastějších – vedle traumatických zážitků z dentálního ošetření, které si odnášíme většinou v dětství – jsou pocity nejistoty a ztráta kontroly. Bohužel, neexistuje žádný univerzální návod, jak se nebát zubaře, ale často pro zmírnění strachu pacientům pomáhá, když jsou zcela informovaní o tom, jak dentální hygiena probíhá, nebo když je zákrok prováděn po malých krůčcích. [1]
Zdroje:
[1] Strach ze zubního ošetření | NZIP
[2] 07.pdf (farmaciepropraxi.cz)
Dentální hygiena | Na medicínu (namedicinu.cz)
Dentální hygienista – Wikipedie (wikipedia.org)
