Zubní kaz je jeden z nejčastějších zdravotních problémů týkajících se zubů a je hlavní příčinou jejich ztráty. Potýká se s ním 60–90 % dětí a téměř všichni dospělí. Může se jevit jako drobná nepříjemnost, nicméně představuje vážné riziko pro zdraví zubů i celkovou kvalitu života. Trápí i vás? Pak čtěte dál a zjistěte nejen, co je to zubní kaz, jak vzniká a jak mu předejít, ale také jak se zbavit kazu na zubu, když už se objeví.
Co je zubní kaz?
Zubní kaz je infekční onemocnění napadající tvrdé zubní tkáně. Zapříčiňuje ho dlouhodobě neodstraněný zubní plak. Ten je plný mikroorganismů, zejména G+ streptokoků, které vznik zkažených zubů způsobují. Tyto bakterie produkují organické kyseliny snižující pH v zubním plaku. Nízké pH způsobuje odvápnění zubní skloviny, což vede ke vzniku zubního kazu.
Zubní kaz se spolu se zánětem dásní dělí o pomyslné první místo, co se ztráty zubů týče. [1] Ze zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2003 vyplývá, že zubní kazy postihují více než 60–90 % dětí a téměř všechny dospělé na celém světě. [2] Z této alarmující statistiky vyplývá důležitost prevence a správné péče o zuby.
Jak vzniká zubní kaz a jak rychle postupuje?
Na počátku vzniku zubního kazu dochází k demineralizaci pod povrchem zubní skloviny. Takový stav je za dodržení správného postupu a léčby ještě vratný. V opačném případě začne zubní kaz napadat slaběji mineralizovaný dentin – zde už dochází k jeho rychlému šíření.
Záludností kazu na zubu je, že začínající kaz nebolí. Projevit bolestí se může buď za několik měsíců, nebo klidně až za několik let. Bolestivost kazu nastává totiž až ve chvíli, kdy je kaz rozsáhlý, a stupňuje se podle toho, jak víc a víc zasahuje do oblasti zubní dřeně. V této fázi se začíná snižovat vitalita zubu.
Demineralizované tvrdé zubní tkáně podléhají rozpadu struktury zubu a objevují se v nich viditelné vyhloubeniny. V této chvíli mikroorganismy snadno pronikají hlouběji k zubní dřeni. Takto pokročilý zubní kaz může mít za následek ztrátu životnosti zubní dřeně a vyvolat další chorobné procesy, zejména v oblasti úst a obličeje.
Zubní kaz má čtyři vývojová stadia:
- Počáteční – V této fázi ještě může počínající zubní kaz zmizet vhodnou péčí (správná technika čištění, zubní pasta s obsahem fluoridu, aplikace fluoridové kúry).
- Povrchové – V této fázi zubař odstraní narušenou tkáň, zavede antibakteriální léčbu a obnoví sklovinu.
- Střední – Třetí stadium patří mezi závažné formy, protože zde už zubní kaz zasahuje do dentinu. I zde vám zubař odstraní poškozenou tkáň a vyplní dutiny.
- Hloubkové – Je-li čtvrté stadium zubního kazu neléčené, dochází k zánětu zubní dřeně (pulpitidě). Obvykle je zde nutné ošetření kořenových kanálů.
Druhy zubního kazu?
Kazy na zubech se mohou objevit prakticky kdekoli. Můžete mít kaz z boku zubu, kaz mezi předními zuby, kaz na předním zubu, kaz v mezizubním prostoru nebo zkažený zub moudrosti.
o Kaz korunkové části zubu – Jedná se o nejčastější typ zubního kazu. Nejběžněji jde o zubní kaz na stoličkách u dětí a mladistvých nebo v mezizubních prostorech u dospělých.
o Kaz v oblasti zubního krčku – Krčkový kaz postihuje oblast odhaleného zubního kořene důsledkem ustoupené dásně.
o Sekundární kaz – Tvoří se u okrajů zubních náhrad a výplní důsledkem nashromážděného zubního plaku.
o Recidivující kaz – Týká se prostor pod výplněmi a zubními náhradami, ve kterých nebyl původní kaz zcela odstraněn.
o Okluzní kaz – Jedním z případů vzniku kazu na kousací ploše je odvápněný, původně zdravý zub. Dále se objevuje jako specifický sekundární nebo recidivující kaz.
Příčiny vzniku zubního kazu
Příčin vzniku zubního kazu existuje mnoho. Nejčastěji jej ale způsobuje zanedbaná ústní hygiena a konzumace nevhodné stravy. Dalšími faktory mohou být genetické predispozice a socioekonomická situace jedince.
Nedostatečná nebo nesprávná péče o zuby
Nedodržujete-li ústní hygienu, hromadí se vám v ústech plak, který se zachytává na zubech i na jazyku. Po čase se ze zubního plaku stává zubní kámen, který je ideálním prostředím pro bakterie. Zubní kámen má drsný povrch a bakterie se na něm snáze zachytávají a rychle se množí. Tyto bakterie produkují kyseliny, které dále poškozují zubní sklovinu, a to vede k tvorbě zubního kazu.
Krajně riziková je nejen absence ústní hygieny, ale i její špatné provedení. Jestliže se zubní plak zcela neodstraní, dochází ke stejným důsledkům jako v případě, že se zuby nečistí vůbec. Zbytky nevyčištěného plaku vytváří vhodné podmínky pro růst bakterií. Tyto přemnožené bakterie rozkládají přijaté sacharidy a přeměňují je na organické kyseliny.
Dlouhodobě působící kyseliny následně prohlubují odvápňovací procesy, snižují pH dutiny ústní a v případě, kdy je sníženo příliš, se začíná rozpouštět zubní sklovina, která je extrémně náchylná na vznik zubního kazu.
Jak konzumace cukrů a kyselých potravin ovlivňuje vznik zubního kazu
Abyste se vyhnuli riziku zubního kazu, je třeba dbát nejen na pravidelnou a precizní ústní hygienu. Také byste měli omezit příjem cukrů, které obsahuje nevhodná strava – sladké potraviny a nápoje, které obsahují vysokou koncentraci kyselin (koly, džusy, citrusové ovoce jako citróny, kiwi nebo rybíz).
Pozor si dejte i na džusy a ovocná smoothie. Obsahují fruktózový cukr, který naleptává zubní sklovinu, snižuje její tvrdost a zvyšuje drsnost povrchu, která je – jak už víme – ideálním povrchem pro zachycení plaku a množení bakterií.
Kyseliny také narušují zubní sklovinu. Způsobují odvápnění zubů, což zapříčiňuje jejich pórovitost a křehkost. Takto narušené zuby se opět stávají útočištěm bakterií zubního plaku. To v konečném důsledku může vést ke tvorbě zubního kazu. Po vypití džusu nebo po konzumaci jiné sladké/ovocné potraviny si proto vypláchněte ústa čistou neperlivou vodou.
Podle studie zveřejněné v Journal of Dentistry jsou džusy vůči zubní sklovině agresivnější než běliče zubů. Například pomerančový džus dokáže oslabit tvrdost zubní skloviny až o 84 procent. [3]
Jak mohou genetické predispozice a některé zdravotní problémy přispět ke vzniku kazů
Zubní kaz sám o sobě není dědičným hendikepem. Zdědit můžete pouze predispozice k určitým onemocněním, které až následně mohou zvýšit riziko zubního kazu.
Například můžete zdědit slabší zubní sklovinu, která potřebuje ještě o něco větší a důslednější péči než silná zubní sklovina, nebo můžete mít geneticky dáno složení slin či strukturu zubu, které taktéž mohou ovlivnit zdraví zubů. Tak či tak, správnou ústní hygienou toto riziko zubního kazu snižujete.
Takže ano, genetika vám může tak trochu „hodit klacky pod nohy“, nicméně není to ona, kdo způsobuje zubní kaz. Ten je způsoben zanedbanou hygienickou péčí, vynecháváním prohlídek u zubaře a nevhodnými stravovacími návyky (např. vysoký a dlouhodobý příjem sladkostí).
Na vzniku zubního kazu se mohou podílet i některá onemocnění, například xerostomie nebo reflux. Xerostomie je onemocnění slinných žláz, kdy je snížena produkce slin. Důsledkem je neustálý pocit suchosti v ústech. Jelikož mají sliny funkci přirozené ochrany zubů (odplavují zbytky potravy a škodlivých cukrů), je jejich absence rizikovým faktorem – zuby jsou náchylnější na působení bakterií. Pacient trpící xerostomií je tak vystaven vyššímu riziku vzniku zubního kazu.
Dalším takovým onemocněním je reflux neboli chronické zvracení. Neustálá přítomnost žaludečních kyselin v dutině ústní narušuje její rovnováhu, poškozuje zubní sklovinu a dásně. To podporuje vyšší kazivost zubů.
Vliv prostředí a socioekonomické faktory
Ačkoli se to může zdát zvláštní, vliv na zubní kaz mají i takové faktory, jako prostředí, ve kterém se jedinec vyskytuje, nebo do jaké sociální třídy spadá. A to z prostého důvodu. Ekonomicky slabší osoby či osoby s nedostatečným vzděláním si mnohdy nemůžou dovolit kvalitní zdravotní péči či kvalitní hygienické pomůcky, případně neví, že by měli dodržovat určité hygienické návyky. [4]
Kazivost zubů je nejrozšířenější hlavně u dětí pocházejících ze sociálně nejslabších vrstev, kde se mnohdy nedodržuje ústní hygiena. Dalším problémovým faktorem je, že ve velkém konzumují sladké potraviny a slazené nápoje.
Příčiny zubního kazu u dětí
Jak už jsme zmínili, zubní kaz je infekční onemocnění, jehož bakterie se vyskytují ve slinách. Jednou z bakterií je Streptococcus mutans. Tím pádem zde vzniká riziko přenesení infekce polibky, během kterých si sliny s protějškem vyměňujete. A někdy stačí i pouhý letmý polibek na rty.
Dalším překvapením pro laickou veřejnost může být fakt, že za zubním kazem u dětí stojí často rodič (povětšinou matka). Ten se ve snaze o ochranu dítěte před hrozícími infekcemi může dopustit právě toho, že sám dítěti infekci předá.
Jak k tomu dochází? Například foukáním horkého jídla, olíznutím lžičky, upadnutého dudlíku či čehokoli dalšího, co si dítě následně vkládá do úst. Mléčné zuby nemají dostatečně silnou zubní sklovinu, a tak je pro bakterie snadné je napadnout, což může vést k vrtání zubů u dětí nebo dokonce trhání zkažených mléčných zubů.
Jak se projevuje zubní kaz
Víte, jak poznat zubní kaz, nebo jak vypadá zubní kaz? Začínající zubní kaz se vyvíjí nenápadně a nejdříve ho pouhým okem nespatříte, ani nijak nepocítíte, ani vás nebude bolet. Počáteční příznaky zubního kazu jsou viditelné až ve chvíli, kdy se projeví jako malý kaz na zubu formou bílé skvrny.
Nepodchycený kaz v zubu postupuje dále a zvětšuje se. V této fázi ještě stále nemusí bolet, ale na zubech už můžete zaregistrovat nerovnosti a prohlubně.
O něco později, když se kaz zubu dostane k vrstvě zuboviny, se už objevuje začínající citlivost zubů při kontaktu s určitými potravinami/nápoji (a to především s příliš sladkými, nebo s příliš teplými/studenými), ale může být nepříjemný i pouhý dotyk.
Bolestivost se postupně zvyšuje, může se začít projevovat při čištění zubů nebo při vdechování studeného vzduchu. Dalšími projevy může být halitóza (zápach z úst) či pociťování pachuti v ústech. Rovněž mohou začít otékat dásně kolem nakaženého zubu.
Již při prvním podezření na zubní kaz navštivte lékaře. Neléčený zubní kaz může mít opravdu závažné důsledky pro vaše zdraví. Může zapříčinit nejen vznik parodontitidy, ale dokonce i zánětlivých onemocnění, která vás mohou ohrozit na životě.
Diagnostika zubního kazu
Existuje několik metod diagnostiky zubního kazu. Tou nejstarší a nejčastější je vizuální vyšetření pomocí sondy a zrcátka, kterými zkoumá změny v zabarvení a změny tvrdosti zubů.
V rámci preventivní prohlídky by jednou za rok mělo být provedeno i rentgenové vyšetření. Rentgenové snímky dokážou zobrazit kaz v raných stádiích nebo v místech, kam se zrcátko ani sonda nedostanou (např. mezizubní kaz nebo kaz pod výplněmi). Zobrazení je možné díky sníženému množství minerálů v zubním kazu.
Další metodou je laserem indukovaná fluorescence. Zuby se osvítí laserem/modrým světlem. Díky speciálním filtrům kazy vlivem odpadních produktů bakterií svítí a zubař je může vidět.
Jak předejít zubnímu kazu
Prevence zubního kazu spočívá v dodržování několika zásad. Jsou jimi ústní hygiena, fluoridace, vhodná strava a pravidelné návštěvy zubního lékaře a dentálního hygienisty. A hned pro začátek si řekněme, že pouze preventivní prohlídky nestačí.
Správná ústní hygiena
Pro správnou ústní hygienu je zásadní i metoda čištění. Existuje několik technik čištění zubů, například Chartersova metoda nebo Stillmanova metoda. Dentální hygienisté pak nejčastěji doporučují Bassovu metodu, která je vhodná nejen pro zdravý parodont, ale i při onemocnění parodontu nebo při onemocnění dásní.
Bassova technika spočívá v přiložení štětin zubního kartáčku pod úhlem 45 ° na pomezí zubů a dásní. Kartáček následně lehce přitlačíte a provádíte malé vibrační pohyby. Vibrační pohyby naruší a odstraní povlak usazený na zubech. Jako první čistíte zevní plochu zubů, následné vnitřní plochu, a nakonec žvýkací plochu.
Nicméně ať už zvolíte kteroukoli metodu čištění zubů, nejdůležitější je dodržovat pravidelnost a důslednost čištění veškerých ploch zubů. Ideální je provádět čištění zubů dvakrát denně po dobu alespoň dvou minut.
Základem správného čištění zubů je dobře zvolený zubní kartáček, který je zásadní pro mechanické narušení struktury zubního plaku. Jedině tak jsou antibakteriální zubní pasty a ústní vody schopné účinkovat. Přes jednolitou strukturu zubního plaku se účinné látky jinak nedostanou.
Jaký kartáček je vhodný?
- Krátká hlavička kartáčku (zhruba 2,5 cm), aby se dostala i k obtížně dostupným plochám zubů.
- Měkčí štětiny, protože příliš tvrdá vlákna mohou poškodit měkké i tvrdé tkáně. Extra měkké štětiny jsou vhodné v případě bolestivého zánětu nebo po operaci.
- Zaoblené štětiny, aby nepoškozovaly zubní sklovinu. Také je lepší, když jsou rovně střižené.
- Kvalitní kartáček – Nekvalitní kartáček se může rychleji třepit nebo mu vypadávat štětiny.
Abyste se vyvarovali vrtání mezizubního kazu, věnujte zvýšenou pozornost mezizubním prostorům, které tvoří více než 30 % povrchu zubů. Protože se sem žádný typ „velkého“ kartáčku nedostane, použijte mezizubní kartáček, případně dentální nit.
Správnou velikost mezizubního kartáčku vám pomůže vybrat zubní hygienista nebo zubní lékař. Mezizubní kartáček má přesně odpovídat velikosti mezery. Příliš úzký kartáček se nedotýká všech ploch najednou a prostory dostatečně nevyčistí. Příliš velký kartáček se zase špatně vkládá do mezizubních prostor a můžete si poranit dásně.
Na místa, kam se ani mezizubní kartáček nedostane, použijte zubní nit, která dokáže proniknout do těsného prostoru mezi plochami zubů.
Používejte i škrabku na jazyk, protože i na jazyku ulpívají nečistoty jako zbytky jídla, plak a bakterie. Neodstraněné bakterie, které plak na jazyku obsahuje, se mohou přenést na zuby a dásně. Tyto bakterie produkují toxické látky, které následně způsobují záněty dásní a poškozují jak zubní sklovinu, tak i celý závěsný aparát. Ve výsledku to může vést nejen k tvorbě zubního kazu, ale i ke ztrátě zubů.
Fluoridace zubů
Fluorid se používá pro posílení zubní skloviny a zvýšení její odolnost vůči kyselinám bakterií. Na účinky fluoridů přišli lékaři v 60. letech 20. století.
Fluoridy jsou nejdůležitější aktivní součástí zubních past pro prevenci zubního kazu. V pastách bývá zastoupen v mnoha sloučeninách (např. fluorid sodný, fluorid cínatý). Zjednodušeně řečeno remineralizují poškozené zuby tím, že se fluoridové ionty snadno dostanou do demineralizované skloviny a zaujmou místo chybějících minerálů. [5]
Fluoridy jsou zastoupeny i v terapeutických zubních pastách. Tento druh pasty má statut léčiva a je určen pro osoby, které se potýkají s vysokou kazivostí zubů. K fluoridaci se dále používají tablety, ale i některé druhy minerálních vod, nebo kuchyňské soli.
Upozornění: Zubní pasty s obsahem fluoridů jsou sice vhodné ke každodennímu používání, nicméně jejich požití představuje určitá rizika. Příliš vysoký přísun fluoridu způsobuje fluorózu (křídově bílé až hnědé skvrny na zubech). Toto riziko hrozí především malým dětem, které mají tendence zubní pastu polykat. [5]
Zdravé stravovací návyky
Potrava má významný vliv na zdraví zubů. Častá konzumace cukrů, zejména sladkých nápojů a sladkostí, se nedoporučuje. Cukry jsou hlavním zdrojem potravy pro bakterie způsobující zubní kaz. Před sladkými nápoji tak dejte přednost čisté vodě.
Prospěšné jsou naopak potraviny bohaté na vápník, jako jsou mléčné výrobky. Například sýry obsahují kasein, vápník a fosfor a dokáží snížit výskyt zubního kazu. Je tomu tak díky jejich textuře a díky tomu, že je potřeba je rozkousat. Také zvyšují produkci slin a v zubním plaku zvyšují obsah vápníku. Sýr navíc dokáže upravit kyselé pH zubního plaku. Pro získání všech jeho benefitů je nutné jej dlouho žvýkat. [6]
Pravidelné zubní prohlídky
Pravidelná návštěva jak zubního lékaře, tak dentálního hygienisty, je pro zdraví dutiny ústní důležitá. Zanedbaná péče o zuby vede nejen k zubnímu kazu, ale může mít za následek i závažná onemocnění.
Cílem dentální hygieny je vedle léčby zubů především prevence zubního kazu, onemocnění zubů, dásní a parodontu a poučení v oblasti ústní hygieny. Prevence spočívá v odstraňování nečistot a nánosů ze zubů (zubního plaku, zubního kamene, pigmentace zubů).
Jak vyléčit zubní kaz
Zubní kaz je progresivní onemocnění, které může vést k vážným zdravotním komplikacím, pokud není včas rozpoznán a léčen. Jeho léčba závisí na daném stádiu zubního kazu.
Pro první fázi zubního kazu se při včasném zjištění nemoci používá léčba remineralizační terapií. Z povrchu zubu se důkladně odstraní zubní plak a následně se nanesou přípravky s obsahem minerálních látek jako vápník, fosfát nebo fluorid. Tyto minerály pronikají do postižené oblasti zubu a zpevňují zubní sklovinu.
U všech fází zubního kazu je nezbytné důsledně dodržovat ústní hygienu. U pokročilejších fází zubního kazu se přistupuje k vrtání zubů, kdy se vyvrtají napadené dutiny, které se následně zaplní výplňovým materiálem. Na základě rozsáhlosti poškození zubu lékař zvolí jedno z následujících řešení:
- Plombování – Po odstranění poškozené části se vzniklý prostor vyplní plombou (amalgámovou, pryskyřičnou, nebo porcelánovou).
- Ošetření kořenových kanálků – Provádí se v případě, kdy kaz zasahuje do zubní dřeně, která obsahuje nervy a cévy. Napadená dřeň se odstraní, vyčistí, vydesinfikuje, a nakonec vyplní kořenovou výplní.
- Korunky a jiné protetické náhrady – Používá se u rozsáhlého poškození zubu. Jedná se o ochranný plášť, který pokrývá celý zub a obnovuje jeho tvar, velikost a funkci. Vyhotovují se z kovu, porcelánu, nebo kompozitu.
- Extrakce zubu – Jedná se o krajní řešení při nevratném poškození zubu. Lékař jej volí v případě, kdy jiné možnosti nejsou proveditelné / byly neúspěšné. Následně je zub nahrazen implantátem, můstkem, nebo snímatelnou náhradou.
S ošetřením zkažených zubů vrtáním souvisí i otázky jako: jak dlouho trvá vrtání zubu nebo jak moc bolí vrtání zubu. Doba vrtání závisí na rozsahu kazu a poloze zubu, obvykle však trvá několik minut. To, jestli bolí vrtání zubů, často závisí na individuální citlivosti pacienta a použití lokální anestezie.
Co se stane s neléčeným zubním kazem
Přemnožené bakterie pokročilého zubního kazu (neboli shnilých zubů) ohrožují nejen zdraví úst. U neléčeného zubního kazu dochází k prohloubení dutiny napadeného zubu až k zubní dřeni. Zde se bakterie dostanou do zubního nervu a postupují dále do kosti pod zubem. Tam tvoří bolestivý zanícený váček, nebo píštěl. Zánět může způsobit horečku, ale také se může rozšířit dále do čelisti.
Zánět také může postoupit do těla skrze krevní oběh. Takto se volně rozšíří do celého organismu. Bakterie se mohou usadit v jakémkoli orgánu a ohrozit vaše celkové zdraví. Mohou způsobit zánětlivá onemocnění, onemocnění kardiovaskulárního systému, zánětu mozku nebo zánětu ledvin. [7]
Závěr
Zubní kaz je závažným zdravotním problémem, a jestliže není včas diagnostikován a léčen, může mít za následek vážné zdravotní komplikace. Prevence je zcela zásadní pro ochranu zubů. Chcete-li chránit své zuby, pravidelně zuby čistěte a nezapomeňte na fluoridaci, zdravou stravu a pravidelné zubní prohlídky.
Zdroje:
[1] 10.pdf (medicinapropraxi.cz)
[2] Hodnocení preventivního programu Zdravý úsměv | proLékaře.cz (prolekare.cz)
[3] Researchers Say OJ Worse for Teeth than Whitening | URMC Newsroom (rochester.edu)
[4] Epidemiologie zubního kazu – předpoklady pro stano… | proLékaře.cz (prolekare.cz)
[5] 08.pdf (medicinapropraxi.cz)
[6] Microsoft Word – Dokument1 (muni.cz)
[7] 07.pdf (farmaciepropraxi.cz)
Stomatolog Váša: Zubní kaz nejdřív neboli! Co se stane, když ho neléčíme? | Blesk.cz
Dědičnost. Jaký má genetika vliv na naše zuby? (salius.cz)
Ošetření zubního kazu | Stomatologie Dental Heart
Zubní kaz – Wikipedie (wikipedia.org)
Zubní kaz se přenáší také polibkem | Věda | Lidovky.cz
Umělá inteligence pomůže zubním lékařům najít kaz… | proLékaře.cz (prolekare.cz)
Moderní metody pro zjištění zubního kazu | Studio 32: zubní ordinace Praha 10
